Tak jsem si splnil skoro až povinnost tohle vidět, nejen proto že z okolí slýchám jak to bylo dobrý a že se to líbilo i lidem, který netuší kdo je Quentin Tarantino, ale i proto, že můj názor na jeho filmy je takovej, že to nejsou hovadiny, ale směs neuvěřitelně hláškujících, neuvěřitelných postaviček v příběhu takovém, který by vás nikdy nenapadl, dokreslený hudbou, která není jen pouhým backgroundem. Film se odehrává v okupované Francii a pojednává o záškodnické skupině, která likviduje nácky způsobem, jaký si nepochybně zasloužili. Kill Bill byl co se týče počtu litrů prolité krve možná větší řež, ale parchanti to dohání zase metodami, jakými je v tomhle filmu pácháno násilí. Tarantino je zajímavej v tom, že násilí podává v humorné formě, což divákovi dochází většinou po kompletně odehrané scéně, kdy si uvědomí, že jatkám které právě viděl, předcházela situace, která se tak absurdně vyhrotila, že když utichne střelba a poleví proudy krve z tepen zůčastněných, tak musíte zaručeně bouchnout smíchy

. Opět nebudu kazit zážitek, těm co to neviděli a vykládat tu něco z děje, ale jsem přesvědčený, že příznivci Tarantina budou potěšeni v okamžiku, kdy parchanti stojí do kruhu v lese, čekajíc na příchod medvědího žida s pálkou a z repráků se ozve Ennio Morricone. Po pár úvodních scénách je prostě jasné, že ani tentokrát vás to nezklame a určitě si to někdy s chutí pustíte znovu. Kritikům nechám jejich rozumy, že postavy nebyly důsledně rozvedeny a smekám Bradu Pittovi, za to že se i v situacích kdy teklo do bot, tvářil jako kdyby se nechumelilo. Reálný to sice nebylo, neboť i dítě ví, že tohle by náckové ihned prokoukli, ale byla to neskutečná sranda

. Další herci rovněž skvělá mimika (scéna v hospodě a Til Schweiger) a výprava v podobě uniforem a dekorací taková, až se zákony v některých zemích o zákazu zobrazování znaků připomínajících holokaust nestačí divit

. Takže závěrečný verdikt zní...sakra jo!
Hanebný parchanti (CSFD)